Když víš kudy,

dojdeš tam, kde z vytěžené rudy

kdysi získávali cín.

Zbyl jenom stín

toho, co už tu není. 

Nesetřeš mech jen tak dlaní, 

obrostlo jím srdce, a je i na schodech.

Přetrvá to, co je pevné v základech. 

▪️▫️▪️▫️▪️

Proč myšlenky tolik víří

a kdy se spolu smíří?

Některé míří, 

jsem si jistá,

na místa,

kde to nebolí.

To jim dovolím.

Jenže jsou i kouty, co si zamykám. 

Tu večer, když všechno ztichne.,

některá píchne, 

dobře ví, kam.

Slzy polykám.

Postůjte chvíli, 

ať poznám, 

která je pravdivá, která z vás se mýlí. 

Ta, co pravdu má a hodně zná, 

mívá k smutku sklony. 

Jsou jich miliony. 

A zase jiná tu je,

co ladně přizvukuje.

Ale nic neřekne.

Ani nekonejší. 

Kterou z vás mám radši?

Když ze všech stane se jedna

klidná,

té věřím,

tu bych chtěla mít denně na talíři.

▪️▫️▪️▫️▪️