Proč myšlenky tolik víří

a kdy se spolu smíří?

Některé míří, 

jsem si jistá,

na místa,

kde to nebolí.

To jim dovolím.

Jenže jsou i kouty, co si zamykám. 

Tu večer, když všechno ztichne.,

některá píchne, 

dobře ví, kam.

Slzy polykám.

Postůjte chvíli, 

ať rozpoznám, 

která je pravdivá, která z vás se mýlí. 

Ta, co pravdu má a hodně zná, 

často ke smutku se chýlí. 

A ještě jiná tu je,

ta ladně přizvukuje.

Ale nic neřekne.

Ani nekonejší. 

Kterou z vás mám radši?

Když ze všech stane se jedna

klidná,

té věřím,

tu bych chtěla mít denně na talíři.