▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Sicilské dobrodrůžo

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Co mi to slzy do očí vhání?

Asi prach a nějaké smetí.

Mít šestý smysl, to je požehnání.

Anebo prokletí?

.

Kol hlavy krouží ti v podivné změti

modravá světélka.

Vůbec nepřeháním,

trvá to už od úterka.

Je to prokletí nebo požehnání?

.

To neví ani Zdislava z Lemberka.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Pojď už, 

nebuď líný, 

vylezem na Luž, 

jsou to po červené jen čtyři serpentíny. 

.

Odměnou nám bude výhled do krajiny. 

.

Každý svou cestou došli jsme k témuž 

a víme už, že nebude to jiný. 

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Než půjdem na kutě,

do baru pozvu tě

na sklenku nebo víc.

.

Čekám tu sama a doufám, že 

víno mi pravdu ukáže. 

Když v tom, sednul si ke mně půlměsíc. 

. 

"Nečekej, že něco vyjeví se,

.. pořád dokola ta stejná píseň.

Pravda má vždycky rub i líc.

.

Usměj se, vidí vše černě ten, kdo se vzteká." 

Poslední kapka po skle stéká. 

A já.. Zase nevím nic.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️