Solomon Grundy

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Solomon Grundy

Born on a Monday

Christened on Tuesday

Married on Wednesday

Took ill on Thursday

Grew worse on Friday

Died on Saturday

Buried on Sunday.

That was the end

Of Solomon Grundy.

▫️.

Nursery rhyme of Christian Wolff

(Zúčtování - Accountant)

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

One flew over the cuckoo's nest

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Vintery, mintery, cutery, corn,

apple seed and apple thorn,

wire, briar, limber lock,

three geese in a flock.

One flew East,

one flew West,

and one flew over the cuckoo's nest.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Město na Dyji

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Stavem vědomí

je spánek nebo bdění,

a také letargie.

▫️

Dva státy dělí řeka Dyje,

zem je řádkami révy učesaná,

v hlavě zní věta obehraná. 

V dešti se loudám od Svatého Mikuláše,

a než se dám líně ulicí kolmo,

napadá mě... Proč vlastně vidět věci jednoduše?

▫️

Když to jde krásně i dvojmo.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Šternberk

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

"Tolik, kolik je mi teď, už mi nikdy nebude,
vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba,
neklepej na dveře, posečkej chvíli můj osude,
ještě tolik věcí udělat je třeba,
ještě tolik věcí udělat je třeba.

Staré ženy nosí haleny z šedého batistu
a když je pánská volenka, sedí samy v rohu,
kulhavý taneční mistr obrací list po listu,
ještě tolik věcí dělat mohu,
ještě tolik věcí dělat mohu.

Řeka se prodírá koryty a slepými rameny
a pak se v moři doširoka rozprostírá,
je čas rozmetávat kameny,
a je čas ty kameny sbírat.

Rodina sedí v trávě směje se a snídá,
je to rodina šťastného malíře Vojkůvky,
najednou přilétá straka a žena říká: 'Vida,
podívejte, děti, nese borůvky,
podívejte na ni, nese borůvky.'

Tohle co se děje teď, už se nikdy nestane,
hromničkou na našich hrobech budou naše knihy,
vůně milujících se těl jednou ráno vyvane
z té nekonečné tíhy,
z té nekonečné tíhy.

Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám,
s monogramem tiché naděje na poslední řádce,
je čas kráčet odněkud někam,
a je čas někam se vracet.

Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé,
na třídě Svobody stojím s rukama svěšenýma,
mladinké ženy kolem pletou svetry pro své manžele,
aby jim nezabylo zima,
aby jim snad nezabylo zima.

A mně je den ode dne, noc od noci stále více chladněji,
v průvanech věků mizí mé roky rozmařilé,
tohles mi neprozradil, Sudvěji, ach Sudvěji,
že jednou přijde ona chvíle,
že jednou přijde ona chvíle.

Z mlhy u cesty se vynořili dva bílí bůvoli,
něco jim zpívám, ale můj hlas zní tak cize,
je čas zasévat na poli,
a je čas na poli sklízet.

V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice,
sedám si na ni a malíř přináší mi kávu,
a v druhé ruce nový obraz jménem Svatá trojice,
Bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu.

'Není ta káva příliš silná?', ptá se jeho paní.
Ach, kdyby manžel nebyl blázen, tak jsme dávno bohatí,
a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání:
'Co jednou namaluješ, to se neztratí,
co namaluješ, to se neztratí.'

Tolik, kolik je mi teď, už mi nikdy nebude,
vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba,
neklepej na dveře, posečkej chvíli můj osude,
ještě tolik pláten udělat je třeba,
ještě tolik písní udělat je třeba."

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Geniální text písně SUDVĚJ Mistra Jaromíra Nohavici 

« Předchozí 1 2 3 4 5 7 9 Následující »