▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️
Ptalo se její svědomí
na její pouť tady na zemi,
jestli tu pro druhé dobře žila,
zda vůbec spočítá ty, kterým ublížila.
▫️
Tehdy své nitro obnažila
a tam, pod kobercem i ubrusem,
pečlivě zametená,
se každá jedna vina
hlasitě připomíná:
"Já tady ještě jsem!"
▫️
To, co si na bedrech ponesem,
je bolest trvalá a tupá.
▫️
Mea culpa.
▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️
▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️
Když si čmárám, jsem vážně trpělivá,
to proto mi tolik trvá,
než s něčím dalším přispěju tu,
malým střípkem do světové galerie,
přehlídky marností umělců bez talentu.
A ptám se, k čemu vlastně to je?
Komu to prospěje?
Kolik že času se tomu věnuje?
Pět hodin uplynulo,
začíná se šestá,
a pořád to není ono.
Qui bono?
▫️
Je tohle trpělivost, nebo neschopnost s tím přestat?
▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️
