▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Kdo že věkem sešel?

Kdo to kdy slyšel,

aby roky přidávaly na kráse?

Moudrost? Budiž, .. to říká se..

To spíš ale rok co rok

bude ze mě větší cvok.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Odejde všechno špatné,

když slunce mlhu protne.

Tlumený závoj se zvedá

a barva hnědohnědá

dostane odlesk zlatý.

.

To se nevyplatí,

chodit jenom ve tmě.

Chyť mě za ruku a veď mě.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Je prý věc odvěká,

že šat, který podzim obléká,

má ponurý tón.

Spadaným listím brouzdají ona a on.

Z nich žádný netuše,

že tu jdou vlastně dvě těla bez duše.

Odlišné světy,

dvě temné siluety

bez grimas a gest.

.

Nemám páru,

kdo v tomhle páru

najde jednu ze společných cest,

kterou jim nasvítí paprsek světlý.

Kdo komu vysvětlí,

že duše a tělo jedno jest?

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️

Když víš kudy,

dojdeš tam, kde z vytěžené rudy

kdysi získávali cín.

.

Zbyl jenom stín

toho, co už tu není.

Nesetřeš mech jen tak dlaní,

obrostlo jím srdce, a je i na schodech.

.

Přetrvá to, co je pevné v základech.

▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️ ▫️ ▪️