Proč myšlenky tolik víří
a kdy se spolu smíří?
Některé míří,
jsem si jistá,
na místa,
kde to nebolí.
To jim dovolím.
Jenže jsou i kouty, co si zamykám.
Tu večer, když všechno ztichne.,
některá píchne,
dobře ví, kam.
Slzy polykám.
Postůjte chvíli,
ať rozpoznám,
která je pravdivá, která z vás se mýlí.
Ta, co pravdu má a hodně zná,
často ke smutku se chýlí.
A ještě jiná tu je,
ta ladně přizvukuje.
Ale nic neřekne.
Ani nekonejší.
Kterou z vás mám radši?
Když ze všech stane se jedna
klidná,
té věřím,
tu bych chtěla mít denně na talíři.